Libri prohibiti

Fondy Libri Prohibiti

Exil – monografie

Fond obsahuje neperiodické tisky (knihy a brožury) vydané mimo území bývalého Československa. Tématicky je rozdělen na následující katalogy:

  • Exilové monografie
  • Slovenské exilové monografie
  • Válečné exilové monografie
  • Krajanské monografie
  • Tisky prvního československého odboje

Exil – časopisy

Sbírka obsahuje přes 1300 titulů čs. exilových periodik, zahrnujících období od konce 40. let do současnosti. Z toho jsou kompletní ročníky časopisů Archa, Svědectví, Listy, Studie, Proměny, 150 000 slov, Obrys, Západ, Reportér, Rozmluvy, Hlas domova, Text, Kanadské listy, Sklizeň, Okno, Modrá revue, Hovory s pisateli, Perspektivy, Bohemia, Skutečnost, České slovo, Národní politika, Právo lidu, Paternoster, Zpravodaj Čechů a Slováků ve Švýcarsku, Nový život a další. Pracujeme na digitalizaci významných titulů – zdrojů pro dějiny čs. exilu.

Samizdat

České samizdatové monografie a časopisy.

Fond má dnes více než 17 000 knihovních jednotek z 50. až 80. let, a to jak edičních (např. Edice Expedice, Petlice, Popelnice, Česká expedice, Kvart, Kde domov můj atd. – přibližně 100 edic a nakladatelů), tak i publikací mimoedičních. Sbírka časopisů čítá 420 titulů (například Informace o Chartě 77, Informace o církvi, Revolver Revue, Vokno, Historické studie, Kritický sborník, Střední Evropa atd.), všechna významná periodika jsou kompletní. Pracujeme na digitalizaci periodik, významných nejen pro svůj obsah nebo výtvarnou podobu, ale také jako zdroj pro historii regionálního samizdatu.

Audiovizuální oddělení

Vzniklo v roce 1993 z iniciativy PhDr. Aleše Opekara. V současné době vlastníme nahrávky nekonformní hudby na 2 860 kazetách, na 1 200 CD-ROM médiích a 220 gramofonových deskách, zvukové záznamy podzemních přednášek a seminářů (cca 570 záznamů), videodokumenty a filmovou amatérskou produkci (přes 1 260 záznamů) na 670 videokazetách a 350 DVD nosičích. Nahrávky se snažíme získávat přímo od původců, tedy v nejlepší možné technické kvalitě. V roce 2010 jsme velmi výrazně pokročili v digitalizaci ohrožených záznamů (audiokazety, magnetofonové pásky) a pořídili tak digitální kopie o velikosti více než jednoho terabyte. V roce 2011 byly zdigitalizovány obrazové záznamy o velikosti 807 GB a zvukové záznamy o velikosti 770 GB.

Archivní fondy

Velkou část tohoto fondu tvoří dokumenty o porušování lidských a občanských práv v bývalém Československu a v celém sovětském bloku. Jde o soubor písemných dokumentů vzniklý zejména činností nezávislých iniciativ – Charty 77, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, Východoevropské informační agentury atd., práce jednotlivých autorů a skupin šířené samizdatem, fejetony, politické komentáře, příležitostné texty, petice, dopisy apod. Zatím je hotovo 1 730 záznamů. Jsou zde také nepublikované práce a rukopisy (přes 410 knihovních jednotek), dokumenty a písemné doklady o činnosti exilových organizací, nakladatelství a redakcí včetně korespondence, samizdatové plakáty, letáky, fotografický a výstřižkový archiv.

Osobní fondy

Od r. 2007 bylo uspořádáno několik osobních fondů a pořízeny jejich inventáře, případně katalogy. Jde o fond Otakara Veverky (2 kartony), Jarmily Charfreitagové (1 karton) a Hany Šklíbové (1 karton). Byla zahájena práce na katalogu osobního fondu Ladislava Radimského, který byl knihovně předán Hooverovým institutem (23 kartonů). V letech 2008 až 2010 byla uspořádána více než polovina z rozsáhlé Radimského korespondence, v minulém roce práce na katalogu k fondu pokračovala. Po několikaleté práci je dokončen inventář k velmi rozsáhlému fondu Antonína Kratochvila a definitivní podobu dostal také katalog fondu Zdeňka Neubauera. V roce 2010 byly uspořádány fondy Jaroslava Strnada a Nikolaje Terleckého, ve stádiu před dokončením je fond Josefa Jonáše a zahájeny byly práce na fondech Miroslava Obrmana a Jiřího Němce. V roce 2011 bylo dokončeno zpracování fondu Miroslava Obrmana a téměř zpracován byl fond Jaroslava Jírů k samizdatovým Lidovým novinám. Pokračovala práce na osobním fondu Jiřího Němce, dovezen a utříděn byl osobní fond Jaroslava Vrzaly. Zahájena byla práce na zpracování fondu Edmunda Řeháka a z USA převezeného velmi rozsáhlého fondu Jiřího Kárneta.

Polská podzemní knihovna

Fond knihovny Libri prohibiti obsahuje polské dokumenty z let 1970-1989, tvořící přehled o tzv. podzemní činnosti, a to v tištěné, zvukové a obrazové podobě. Kolekce je částečně darem nadace Karta ve Varšavě, zčásti výsledek systematického doplňování knihovny Libri prohibiti. Část fondu jsou dokumenty polského exilu a zahraniční informace o dění v Polsku.

V r. 2009 a 2010 byl tento ojedinělý fond a archiv, který mapuje historii polské podzemní činnosti posledních 20 let komunismu a vzájemné polsko-české kontakty v tomto období, zpřístupněn veřejnosti v rámci projektu podpořeného Česko-polským fórem MZ ČR.

Zároveň byla digitalizována česká samizdatová periodika, která pravidelně publikovala překlady z polštiny a zabývala se polskou opozicí. Projekt má samostatnou webovou stránku http://polpk.wz.cz, včetně katalogu. Aktualizovaná verze je přístupná v knihovně.

Vydali jsme sborník Česko-polská literatura v samizdatu a druhém oběhu: studie a rozhovory s překladateli.