Dějiny a současnost, roč. 24, č. 5/2002
poučné ohlédnutí za neradostnou minulostí
Vznik knihovny
Knihovna “zakázaných knih” vznikla z potřeby soustředit na jednom místě a zpřístupnit širší veřejnosti produkci exilových a samizdatových vydavatelů a zaplnit tak jedno z “bílých míst” naší nedávné historie. Jsme přesvědčeni, že jedním z pilířů demokracie je právo občana na přístup k informacím bez jakýchkoli překážek, a snažíme se přispět k naplnění tohoto práva. Abychom takovou službu mohli skutečně poskytovat, musí být knihovna soukromá a nezávislá.
Po roce překonávání mnoha právnických, finančních, prostorových a jiných problémů se nám podařilo knihovnu v říjnu 1990 otevřít v Podskalské ulici za finanční a technické pomoci Čs. nadace Charty 77 a za účasti mnoha významných kulturních představitelů včetně prezidenta republiky.
Pozdější činnost knihovny umožnila nezištná pomoc mnoha příznivců naší myšlenky. Vytvořila se tak v Čechách naprosto ojedinělá a nezastupitelná knihovna, která zde dosud chyběla.
Základem knihovny byly archivní exempláře samizdatové edice Popelnice, kterou vydával Jiří Gruntorád, a další publikace jím získané koupí nebo výměnou v době normalizace. Sbírku tehdy tvořilo asi 2000 knih, reprezentativní soubor časopisů a dalších dokumentů.
Společnost Libri prohibiti
Vzhledem k tomu, že knihovna potřebovala právní subjektivitu, založili jsme a 24. dubna 1991 na Ministerstvu vnitra ČR zaregistrovali nevýdělečné občanské sdružení – Společnost Libri prohibiti, jejímž hlavním cílem je zajištění činnosti a dobudování naší knihovny. Členské příspěvky nejsou stanoveny.
Mezi zakládajícími členy společnosti jsou mj. spisovatelé Václav Havel, Ivan Klíma, Hana Ponická, Zdeněk Urbánek, Ludvík Vaculík, filozof Radim Palouš, historikové Vilém Prečan a Jaroslav Opat či teolog Oto Mádr.
Valnou hromadou Společnosti Libri prohibiti byly 22. února 2000 přijaty nové stanovy a byl zvolen výbor, jehož předsedou se stal Radim Palouš, místopředsedou Ivan M. Havel, dalšími členy jsou Oldřich Černý (Ženeva), Zdeňka Gruntorádová a Jiří Gruntorád, který je také jednatelem. Tento výbor bude po příštích pět let reprezentovat naše občanské sdružení. Do Společnosti Libri prohibiti i nadále zveme všechny zájemce o členství, kteří mohou a chtějí knihovně jakkoli pomoci.
Aktuální stav fondů knihovny
Knihovna se skládá z fondů samizdatové a exilové literatury, archivu dokumentů a audiovizuálního oddělení. Je zde celkem přes 21000 knihovních jednotek a téměř 1700 titulů periodik.
Sbírky rozšiřujeme nákupy, výměnou, trvalými zápůjčkami a dary příznivců z domova i ze zahraničí. Z cenných unikátů a materiálů zapůjčených pořizujeme kopie, včetně elektronických, které poskytujeme k prezenčnímu studiu.
Knihovní fond je rozdělen do těchto částí:
1. České samizdatové monografie a časopisy
Fond má přes 10300 knihovních jednotek ze 70. a 80. let, a to jak edičních (např. Edice Expedice, Petlice, Popelnice, Česká expedice, Kvart, Kde domov můj atd. – přibližně 100 edic a nakladatelů), tak i publikací mimoedičních. Sbírka časopisů čítá 335 titulů (např. Informace o Chartě 77, Informace o církvi, Revolver revue, Vokno, Historické studie, Kritický sborník, Střední Evropa atd.), všechna významná periodika jsou kompletní.
2. České exilové monografie a časopisy
Fond zahrnuje přes 5700 knihovních jednotek. Je zde zastoupeno 35 nakladatelství, která měla souvislý ediční program, a přes 400 jednotlivých nakladatelů a institucí, které vydávaly publikace v češtině. Kompletní je produkce nakladatelství 68’ Publishers, Index, Poezie mimo domov, Rozmluvy, Opus bonum, Arkýř, Konfrontace, Edice satiry, Framar, Moravian Library, Sklizeň atd. Máme již přes 700 titulů čs. exilových periodik, z toho jsou kompletní ročníky časopisů Svědectví, Listy, Studie, Proměny, 150 000 slov, Obrys, Západ, Reportér, Rozmluvy, Hlas domova, Text, Kanadské listy, Sklizeň, Okno, Modrá revue, Hovory s pisateli, Perspektivy, Bohemia, Skutečnost, České slovo, Národní politika, Právo lidu, Paternoster, Zpravodaj Čechů a Slováků ve Švýcarsku a další, zahrnující období od konce 40. let do současnosti.
3. Monografie a časopisy 1. a 2. odboje
Fond obsahuje 58 knihovních jednotek legionářské literatury z 1. světové války, 630 monografií československého válečného exilu 1939 – 1945 a některé časopisy z období 1. a 2. světové války.
4. Cizí samizdatové monografie a časopisy
Fond má přes 170 knihovních jednotek slovenského a přes 600 knihovních jednotek polského samizdatu, 38 titulů slovenských a 195 titulů polských periodik. Okrajově je zastoupen i ruský samizdat a periodika z bývalé NDR.
5. Cizí exilové monografie a časopisy
Fond má přes 460 knihovních jednotek slovenských exilových monografií a přes 50 titulů časopisů, 250 svazků monografií ruského a ukrajinského exilu z let 1920 – 1990 s několika časopisy, polský exil je zastoupen jen několika desítkami publikací a časopisů.
6. Cizojazyčné monografie a časopisy
Fond cizojazyčných knih se vztahem k Československu a dalším komunistickým zemím nebo k problematice lidských práv, včetně překladů z češtiny, má přes 2270 svazků a na 430 titulů časopisů.
7. Dokumentace a archiv
Velkou část tohoto fondu tvoří dokumenty o porušování lidských a občanských práv v bývalém Československu a v celém sovětském bloku. Jde o soubor písemných dokumentů vzniklý zejména činností nezávislých iniciativ Charty 77, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, Východoevropské informační agentury atd., práce jednotlivých autorů i skupin šířené samizdatem, fejetony, politické komentáře, příležitostné texty, petice, dopisy apod. V roce 1998 jsme přikročili k jejich zpracování, které jsme však museli z finančních důvodů pozastavit, zatím je hotovo přes 900 záznamů. Dále jsou zde nepublikované práce a rukopisy (přes 270 knihovních jednotek), dokumenty a písemné doklady o činnosti exilových organizací, nakladatelství a redakcí včetně korespondence, samizdatové plakáty, letáky, fotografický a výstřižkový archiv.
8. Příruční knihovna – tematická a sekundární literatura
Obsahuje knihy, časopisy a další dokumenty o samizdatové a exilové literatuře, katalogy, bibliografické soupisy, slovníky, biografické a diplomové práce, celkem přes 800 položek.
9. Audiovizuální oddělení
Vzniklo v roce 1993 z iniciativy PhDr. Aleše Opekara. V současné době již vlastníme nahrávky nekonformní hudby na 1530 kazetách, 96 CD-ROM médiích a 87 gramofonových deskách, zvukové záznamy podzemních přednášek a seminářů (cca 450), videodokumenty a filmovou amatérskou produkci (cca 430 záznamů) na 290 videokazetách. Nahrávky se snažíme získávat přímo od původců, tedy v nejlepší možné technické kvalitě.
Knihovní fondy, včetně audiovizuálních, počítačově zpracováváme v knihovnickém systému ISIS/MAKS, průběžně je doplňujeme a pracujeme na jejich revizi. Databáze rozšiřujeme také o záznamy desiderat a vytváříme tak bibliografické soubory. Zpracováváme i článkové bibliografie důležitých samizdatových časopisů, např. Kritického sborníku, Hosta, Historických studií, Obsahu a dalších, máme již přes 7800 záznamů. Tiskem jsme některé uveřejnili v Kritickém sborníku, kde postupně vycházely i bibliografie samizdatových edic: Jungiana, Nové cesty myšlení, Spisy Jana Patočky, Česká expedice, Krameriova expedice, Popelnice, Expedice (černá i světlá řada), Alef a Knihovna Střední Evropy.
Naše publikace
Katalog knih českého exilu 1948-1994
Naši první knižní publikaci jsme s finanční pomocí Ministerstva zahraničních věcí ČR vydali v roce 1995 v nakladatelství Primus. Katalog knih českého exilu 1948 – 1994, jak jsme ji nazvali, je vlastně kombinací bibliografie knih vydaných na Západě českými vydavateli a katalogů tří pražských knihoven (Libri prohibiti, Národní knihovny a knihovny Ústavu pro českou literaturu AV ČR). Tomuto vydání předcházela několikaletá přípravná práce, zahrnující i rešerše v Národní knihovně a v knihovně ÚČL AV ČR. Katalog, dnes již rozebraný, sestavil Jiří Gruntorád. Obsahuje 3111 bibliografických záznamů, má 394 stran, jmenný a předmětový rejstřík osob. Cena publikace byla 129,- Kč.
Sdělení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a Zprávy Východoevropské informační agentury
V roce 1996 jsme bibliograficky zpracovali Sdělení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a Zprávy Východoevropské informační agentury. Tyto bibliografie jsou uživatelům přístupné v elektronické podobě i jako tištěný katalog (interní neprodejný tisk knihovny Libri prohibiti). Tento projekt byl realizován s podporou Nadace rozvoje občanské společnosti.
Informace o Chartě 77: Článková bibliografie 1978-1990
V rámci projektu Knižní vydání článkové bibliografie Informací o Chartě 77 jsme v r. 1997 elektronicky zpracovali veškeré podklady pro tisk a v březnu 1998 jsme v nakladatelství Doplněk vydali tuto knihu pod názvem Informace o Chartě 77: Článková bibliografie 1978-1990. Projekt podpořila Nadace rozvoje občanské společnosti z Phare Programu rozvoje občanské společnosti Komise Evropské Unie. Tato publikace obsahuje 4129 bibliografických záznamů, má 628 stran, autorský a jmenný rejstřík a také rejstřík institucí. Bibliografii sestavil Jiří Gruntorád s pomocí Jany Lifkové. Brožovaná publikace stojí 315,- Kč, vázaná 350,- Kč.
Exilová periodika: Katalog periodik českého a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 1945
S finanční podporou MZV ČR, NROS a hlavního města Prahy jsme v roce 2000 vydali v nakladatelství Ježek katalog, který přináší soupis 1093 dosud zjištěných periodik. Volně navazuje na náš Katalog knih českého exilu 1948-1994 a je opět kombinací bibliografie a katalogu. Její heslář zaznamenává všechny dosud známé tituly periodik z uvedeného období, vydávané v češtině a věnujeme pozornost i časopisům ve slovenštině a dalších jazycích. Součástí knihy jsou také bibliografické záznamy všech titulů přítomných v Libri prohibiti včetně soupisu všech čísel a příležitostně uvádíme i soupisy periodik v knihovně Náprstkova muzea v Praze a v archivu olomouckého Centra pro exilová studia. Detailně popisuje více než 600 titulů zastoupených v Libri prohibiti, má 503 stran, osobní, vydavatelský a názvový rejstřík. Jen osobní rejstřík obsahuje téměř 3500 jmen. Katalog sestavili Lucie Formanová, Jiří Gruntorád a Michal Přibáň. Vázaná publikace stojí 360,- Kč.
Naše výsledky v roce 2001
Od září roku 1999 lze navštívit naše české a anglické internetové stránky, od letošního roku i německé, na adrese http://libpro.cts.cuni.cz.Zřídili jsme je s finanční pomocí Ministerstva kultury ČR s laskavým přispěním Centra pro teoretická studia při UK a AV ČR a v minulém roce je navštívilo na 2500 zájemců. Vystaveny jsou zde základní informace o knihovně a sdružení, je zde naše aktuální výroční zpráva, seznamy hledaných knih a nově také některé katalogy.
Katalog československých exilových knižních publikací, vydávaných od r. 1948 do současnosti obsahuje 3530 záznamů a vyhledávat v něm lze v několika rejstřících, názvovém, autorském, vydavatelském a personálním. Podle stejných kritérií lze pracovat i s katalogem slovenských exilových publikací. Ten obsahuje zatím 400 záznamů. Oba katalogy jsou průběžně aktualizovány a chceme zde prezentovat i další, zejména katalog publikací československého válečného exilu a výhledově i katalogy československého samizdatu.
V rámci grantu EIDHR Evropského společenství jsme zpracovali archivní fond Československé studentské hnutí v šedesátých letech (sbírka Ivana Dejmala), který obsahuje 545 inventárních jednotek v osmi kartonech, a větší část archivu Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. V rámci vlastního projektu zpracoval muzikolog Aleš Opekar větší část audiovizuálního fondu a rozšířil tak podstatným způsobem stávající katalog.
V průběhu roku 1999 byly do elektronické podoby převedeny tři kompletní exilové časopisy. Prvním byla nezávislá revue Skutečnost, vycházející od roku 1949 do roku 1953, s 1096 digitalizovanými stranami textu. Dalším poněkud obsáhlejším celkem byla nezávislá kulturní revue Sklizeň, vycházející v letech 1953-1979, s 2040 stranami. Měsíčník pro politiku a kulturu Zápisník, vycházející v průběhu let 1958-1962, (491 stran) uzavírá výčet exilových časopisů převedených do elektronické podoby. Včetně několika samizdatových publikací jsme takto zpracovali přes 4000 stran. Je to ovšem jen nepatrný zlomek materiálů, které musí být v dohledné době do elektronické podoby převedeny, a to nejen z důvodů jejich uchování coby kulturního dědictví, ale také jejich efektivnějšího využívání. V minulém roce jsme v práci na projektu vzhledem k nedostatku finančních prostředků nemohli pokračovat.
Prosba
Již dnes je ve fondu knihovny nejrozsáhlejší sbírka exilového a samizdatového tisku z uvedeného období, ještě stále však zůstávají ve fondu citelné mezery, které je třeba doplnit. Žádáme proto o pomoc přátele doma i ve světě. Kdo má ještě staré samizdatové nebo exilové knihy, noviny, časopisy, gramofonové desky, nahrávky, filmy, brožury, letáky, oběžníky apod., ozvěte se, je to důležité!
Jiří Gruntorád
Dějiny a současnost, roč. 24, č. 5/2002