Dlouhodobý projekt je zaměřen na přímou podporu aktivních složek kubánské občanské společnosti, nezávislých knihoven, které pomáhají zajistit alternativní zdroje informací. Pomoc spočívá v doručování materiální pomoci s cílem co nejvíce rozšířit fondy knihoven o tištěná a elektronická média. Jsme v kontaktu s knihovnami a edukačními centry po celém ostrově. Kromě tiskovin zasíláme drobnou elektroniku, léky, psací a výtvarné potřeby a další.
Součástí projektu je literární soutěž Novelas de Gavetas Franz Kafka – Romány ze šuplíku, zaměřená na románovou tvorbu kubánských autorů, žijících na ostrově, kteří by jinak neměli možnost svá díla publikovat. Ze sedmého ročníku soutěže vzešel román 9550: una posible interpretación del azul autora Abela Arcose. Kniha byla neprodleně předána do distribuce přes síť kubánských knihoven.
Od roku 2013 podporujeme formou mikrograntu samostatný projekt nové sítě knihoven Cabalgando Horizontes, která ve všech kubánských provinciích zajišťuje kromě běžné knihovnické činnosti pravidelné kurzy pro děti, mládež i dospělé a stala se z ní naše síť školících center pro ostatní knihovníky. Účastní se zde workshopů o užívání elektronických čteček a kurzů zpracování samostatných projektů a fundraisingu. Díky těmto seminářům přibylo pro rok 2015 devět mikrograntů pro nové i stávající knihovny. Formou mikrograntu byl podpořen také projekt videotéky Christopher Whittle ve městě San Juan y Fernández, zajišťující pravidelné filmové projekce a následné debaty na aktuální témata.
Pátým rokem se rozrůstá náš domovský webový projekt inCUBAdora, virtuální knihovna a rozcestník kubánské neoficiální kultury. Web si získal velkou sledovanost v zemích s početným kubánským exilem ale i na Kubě, navzdory stále malým možnostem připojení.
NEZÁVISLÉ KNIHOVNY NA KUBĚ POTŘEBUJÍ NAŠI POMOC!
My, organizátoři PETICE za zajištění práv nezávislých knihoven na Kubě, žádáme širokou veřejnost o pomoc v této věci. V tomto informačním letáčku popisujeme situaci a odpovídáme na nejčastější otázky. S dalšími otázkami se na nás můžete obrátit na emailové adrese knihovna.dobris@seznam.cz.
1. Jak a proč vznikly nezávislé knihovny na Kubě?
Na začátku bylo prohlášení Fidela Castra na Mezinárodním knižním veletrhu v Havaně v r.1998, že na Kubě není zakázaných knih, potíž je jen v tom, že knihy jsou drahé a nedostatkové. I našlo se pár odvážných, kteří s myšlenkou, že správný soudruh se s ostatními podělí o knihy, které vlastní, otevřeli ve městě Victoria de las Tunas první nezávislou knihovnu. Tím reagovali na obrovský nedostatek knih na Kubě – zdaleka se ovšem nejedná pouze o literaturu, považovanou režimem za nevhodnou. Je zde například zoufalý deficit učebnic, naučné literatury, knížek pro děti…
2.Kolik nezávislých knihoven na Kubě je?
Hned v roce 1998 jich celém ostrově vzniklo kolem stovky.
Dnes jich funguje jen v Havaně přes 150, narazíte na ně ale téměř v každé vesnici.
3. Jak velké tyto knihovny jsou a kde se nacházejí?
Tyto knihovny se nacházejí v soukromých bytech a domech.
Původně byla považována za knihovnu jakákoli soukromá sbírka knih nad 300 exemplářů, ze které si může půjčovat kdokoli z veřejnosti, přičemž o pohybu knih se vedou záznamy. Dnes – vzhledem k častému zabavováním knih z fondu knihoven – jsou některé knihovny i menší.
4. Co všechno tyto knihovny dělají? Co je jejich cílem?
Kromě půjčování knih má většina knihoven doplňkové programy – kurzy pro děti i dospělé, filmové projekce… Mnoho z nich má i sociální program na podporu nejslabších složek společnosti, od dětí z nejchudších čtvrtí s vysokou kriminalitou, přes zdravotně a mentálně postižené po seniory a menšiny. Nejdůležitějším aspektem knihoven ale je to, že se jedná o malé ostrůvky svobody, kde se každý dozví objektivní, režimem necenzurované informace a kde se může bez obav vyjádřit.
Jejich cílem je – stejně jako všude ve světě – šířit vědění, podporovat a stmelovat občanskou společnost.
5. Jsou nezávislé knihovny nějak propojeny?
V roce 2015 existuje na Kubě několik sítí nezávislých knihoven.
6. Kdo činnost knihoven financuje?
Knihovníci svou práci vykonávají zdarma ve svém volném čase. Přírůstky do knižního fondu získávají většinou jako dary ze zahraničí. Kromě toho se některé knihovny snaží získávat na podporu své činnosti ze zahraničí i granty. Například se 2 rozsáhlými, centrálně organizovaným sítěmi nezávislých knihoven pravidelně spolupracuje česká samizdatová knihovna Libri prohibiti a v letošním roce tam podpoří 9 projektů.
7. Jsou tyto knihovny legální?
Knihovny nemají oficiální statut státních knihoven, je však nutno zdůraznit, že se nejedná o ilegální činnost. Nevidíme proto důvod, proč by měli být knihovníci za svou činnost jakkoli stíháni a proč by jim měl být odpírán přístup k informacím a hmotné pomoci zvenčí.
8. Proč potřebují nezávislé knihovny naši pomoc?
Knihovny čelí velkým represím ze strany kubánského režimu. Jedná se o:
a) Domovní prohlídky – velmi časté, většinou završené konfiskací všeho, na co dle zasahující jednotky nemá knihovník právo, tedy téměř celého knižního fondu.
b) Tzv. „akty zapuzení“ – státní policie přiveze před knihovnu skupinu najatých buřičů, kteří pak verbálně a mnohdy i fyzicky útočí na knihovníky, jejich rodinu a návštěvníky knihovny. Dopad na psychiku bývá v těchto případech pochopitelně veliký.
c) Krátkodobé preventivní vazby knihovníků, zadržování knihovníků a jejich blízkých, fyzická napadení knihovníků policisty.
9. Jaké jsou konkrétní případy represí z poslední doby?
a) „Akt zapuzení“ provedený na havanské knihovně Elena Mederos vedený paní Elaine Puo a její dcerou. Tato knihovna spadá pod jednu z nevětších sítí nezávislých knihoven Red de Bibliotecas Independientes Reinaldo Bragada. V prosinci 2014 několik policií najatých „spoluobčanů“ před knihovnou organizovaně po několik hodin vykřikovalo urážky, obviňovalo knihovnice z posluhování imperialistům, nemorálnosti, protirevolučního jednání a dalších smyšlených prohřešků.
b) Při pokusu o uspořádání čtvrtletní organizační a evaluační schůzky byli někteří knihovníci této sítě zadrženi po cestě a donuceni k návratu domů, jiní byli odvedeni k výslechům na policejní stanice v místě bydliště.
c) Paní Irina de la Caridad León Valladares, která vede knihovnu ve městě Pinar del Río zažila v létě 2014 obsazení sídla knihovny policií v době, kdy měl probíhat debatní kroužek na téma „Ne násilí“. Vše vyvrcholilo zadržením knihovnice a tří osob, které se chtěly debaty zúčastnit.
d) V prosinci 2014 došlo k napadení pana Rolanda Reyese, vedoucího knihovny Mario Chanes de Armas ve městě Palma Soriano. Při cestě domů ho napadli policisté na motorce a zbili ho. Poté, co došel po útoku domů, objevila se ještě početnější skupina policistů a fyzicky napadli nejen knihovníka, ale i jeho ženu a postiženého syna. Pana Reyese nakonec odvezli k výslechu. Podobných případů je bezpočet…
10. Může tato petice vůbec něco změnit? Není to zbytečná práce?
V první řadě tato petice na tento zapomenutý problém po delší době jasně ukáže. Nakolik se nám podaří pomoci kubánským knihovníkům i čtenářům, to nevíme – víme ale velmi dobře z historie naší vlastní země, že každá takováto aktivita může mít v sobě obrovský potenciál. Například lidé, kteří byli vězněni za svůj podpis Charty 77, často shodně vzpomínají, jak citelně se změnila jejich pozice ve vězení, kdykoli dostali pár obyčejných pohlednic od neznámých sympatizantů ze svobodného světa. Náhle se k nim dozorci chovali s respektem, ustala šikana…
11. Komu je petice adresována?
Petici zašleme kubánskému prezidentovi, ministrovi kultury a ministryni školství.
12. Kdo tvoří petiční výbor?
Petiční výbor tvoří:
Romana Bodorová – pracovnice Městské knihovny Dobříš
Mgr. Kateřina Pechová – ředitelka Městské knihovny Dobříš
Lukáš Krejčí – člen neziskové organizace Člověk v tísni
Jiří Gruntorád – ředitel samizdatové knihovny Libri prohibiti
PETICE
My, níže podepsaní knihovníci, čtenáři a občané České republiky, jsme znepokojeni situací nezávislých knihoven na Kubě. Prostřednictvím této petice, s odvoláním na Všeobecnou deklaraci lidských práv, zejména její čl.18, 19, 22, 27, 28 a 29 odst. 2 a 3, žádáme prezidenta Kubánské republiky, pana Raúla Castra, ministra kultury Kubánské republiky, pana Juliána Gonzálese Toledo a ministryni školství Kubánské republiky, paní Enu Elsu Velázquez Cobiellu o:
1. zajištění práva svobodného výběru výpůjčního fondu a pomůcek (knihy, tiskoviny, cd, dvd, čtečky elektronických knih…),
2. zajištění práva svobodně získávat přírůstky do fondu knihovny (nákupem, dary ze zahraničí…) a vlastnit je a nakládat s nimi k jejich účelu,
-
přiznání oficiálního statutu pro všechny knihovny bez rozdílu
-
zajištění práva pro všechny občany svobodně využívat služeb knihovny,
5. ukončení dosavadní praxe represí knihovníků i návštěvníků nezávislých knihoven ze strany státního aparátu, a plné respektování všech práv a svobod v souladu s Deklarací.
Petiční výbor:
Romana Bodorová, Na Kole 774, 263 01 – Městská knihovna Dobříš
Mgr. Kateřina Pechová, Voznice 133, 263 01 – Městská knihovna Dobříš
Lukáš Krejčí, Na Vápenném 4, Praha 4, 147 00 – Člověk v tísni, o.s.
Jiří Gruntorád, Oldřichova 23, Praha 2, 120 00 – samizdatová knihovna Libri prohibiti
Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány jsou oprávněni:
Romana Bodorová, Na Kole 774, 263 01
Mgr. Kateřina Pechová, Voznice 133, 263 01
Lukáš Krejčí, Na Vápenném 4, Praha 4, 147 00
Jiří Gruntorád, Oldřichova 23, Praha 2, 120 00
Citované články Všeobecné deklarace práv a svobod:
Článek 18: Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství; toto právo zahrnuje v sobě i volnost změnit své náboženství nebo víru, jakož i svobodu projevovat své náboženství nebo víru, sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo soukromě, vyučováním, prováděním náboženských úkonů, bohoslužbou a zachováváním obřadů.
Článek 19: Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl újmu pro své přesvědčení, a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.
Článek 22: Každý člověk má jako člen společnosti právo na sociální zabezpečení a nárok na to, aby mu byla národním úsilím i mezinárodní součinností a v souladu s organizací a s prostředky příslušného státu zajištěna hospodářská, sociální a kulturní práva, nezbytná k jeho důstojnosti a k svobodnému rozvoji jeho osobnosti.
Článek 27: (1)Každý má právo svobodně se účastnit kulturního života společnosti, užívat plodů umění a podílet se na vědeckém pokroku a jeho výtěžcích. (2)Každý má právo na ochranu morálních a materiálních zájmů, které vyplývají z jeho vědecké, literární nebo umělecké tvorby.
Článek 28: Každý má právo na to, aby vládl takový sociální a mezinárodní řád, ve kterém by práva a svobody stanovené v této deklaraci byly plně uplatněny.
Článek 29: (1)Každý má povinnosti vůči společnosti, v níž jediné může volně a plně rozvinout svou osobnost. (2)Každý je při výkonu svých práv a svobod podroben jen takovým omezením, která stanoví zákon výhradně za tím účelem, aby bylo zajištěno uznávání a zachovávání práv a svobod ostatních a vy hověno spravedlivým požadavkům morálky, veřejného pořádku a obecného blaha v demokratické společnosti. (3)Výkon těchto práv a svobod nesmí být v žádném případě v rozporu s cíli a zásadami Spojených národů.