Ztroskotanci v kresbách Jaroslava Blažka
V prostorách knihovny Libri prohibiti na Senovážném náměstí jsem si prohlédl výstavu kreseb portrétů od Jaroslava Blažka nazvanou Ztroskotanci v kresbách. Tváře známých i méně známých osobností jsou zachyceny s renesančním důrazem na nosné a členící linie ve tváři portrétované osoby. První dojem letmého pohledu diváka, že se snad jedná o vystavený soubor karikatur u poučeného diváka, rychle odezní a zůstane jen renesanční kresba kladená na zdůraznění hlavních a charakteristických linií zobrazené tváře portrétovaného, která dá vyniknout reálnosti podoby a její autentičnosti. Náhle před vámi povstane tvář portrétovaného ve své empirii, nutí vás seznámit se důvěrně s jeho podobou a nadneseně, jakoby i s ním samým, a v přeneseném slova smyslu i s jeho vnější a vnitřní modelací. Vracíte se znovu k těm portrétům a portrétovaným, které jste viděl nebo dokonce poznal někdy dříve v jiných souvislostech, a musíte si přiznat, že hloubka podoby je více než příznačná a reálná. Dokreslující činitelé, které tímto náznakovým způsobem kreslené tváře zobrazeného vystoupí do popředí, vyvolávají další a další sekvence vjemů ve vaší představivosti a celkový efekt dojmu se umocňuje a násobí. Toho portrétovaného vlastně znáš, a pokud jsi jeho tvář zde viděl poprvé, položíš si otázku, nesetkal jsi se s ním již někdy a někde? Nejprve jsi jako divák zmaten, ale při dalším prohlížení tváře si náhle uvědomíš, že tvoje představa se stala realitou, že bys byl schopen připustit, že toho člověka na portrétu již dávno znáš, že jsi jej již někdy viděl. Renesanční forma zobrazování se uchytila v naší moderní době i u klasiků výtvarného umění dvacátého století a je patrná i u tak populárního umělce a mistra, jako je Pablo Picasso. Jeho kresebné mistrovství v řadě případů je zcela a výhradně renesanční. Domnívat se, že snad tohoto mistra dvacátého století Jaroslav Blažek napodobuje, je mylné. Jde o jeho vlastní způsob vidění, o jeho renesanční způsob zachycení kresbou, a proto je to podobnost spíše náhodná než jakkoliv úmyslná. Osobně jako divák jsem o tom zcela přesvědčen. Je však docela možné, že pozdější konfrontace s tímto dílem by mohla některé posuzovatele a i dokonce samotného tvůrce dovést k tvrzením, že právě Pablo Picasso je nositelem takové inspirace a měl vliv na autora vystavovaných portrétů. Že je nositelem při vytváření portrétu a celkového přístupu k zobrazované skutečnosti jen vlastní vnitřní renesanční podstata umělce, si jen málokdo uvědomí a připustí. Snad si to zatím nepřipustil ani sám vystavující autor a vynikající umělec. Je to on sám, on Mistr a osobnost, která to způsobem naprosto nezpochybnitelným dokazuje, že je ve své podstatě zde na tomto místě a ve svých dílech kreslířem a umělcem vpravdě renesančním, generujícím původní tradice tohoto způsobu vidění a kreslení portrétů, a jenž nám je uchovává i pro čas budoucí.
Libri prohibiti 17.1.2013 Vladimír Procházka
Odkaz na výstavu:
https://www.libpro.cz/2013/01/17/vystava-ztroskotanci-v-kresbach-jaroslava-blazka/