Předmluva
V říjnu letošního roku uplyne pět let od založení knihovny Libri prohibiti. Toto „jubileum” je pro nás příležitostí k inventuře alespoň částečné. Chtěli bychom vydat katalog všech našich fondů, ty se však stále rozrůstají, jejich katalogy se doplňují a zdokonalují. „Zralý” k vydání se zdá být katalog exilové literatury, či přesněji neperiodických publikací vydaných československým exilem po roce 1948. Ostatně někde začít musíme, a tak předkládáme uživatelům publikaci, která vznikla po několikaleté práci a chce přispět mimo jiné k lepšímu poznání československého exilu.
Náš katalog je poněkud neobvyklým hybridem, který kromě signatur exilového fandu knihovny Libri prohibiti (jsou označeny LP) uvádí také signatury Národního konzervačního fondu a Univerzitní knihovny (jsou označeny NK a odděleny hvězdičkou).Původně jsme chtěli do katalogu zařadit i další pražské knihovny, v kterých je zastoupena exilová literatura (knihovna ÚČL AV ČR a knihovna ÚSD AV ČR), ale ukázalo se, že jejich fondy neskrývají žádná překvapení. Pokud signatury nejsou uvedeny vůbec, jde o desideráta obou knihoven (LP a NK) – katalog je totiž kombinován a bibliografií českého exilu.
Tento termín zahrnuje neperiodické tisky vydané na Západě v češtině (okrajově jsou zde zahrnuta i bohemika účelová – např. publikace o ekologii a zejména náboženská literatura určená čtenářům v Českolovensku) nebo v jiných jazycích, pokud jsou vydány českým exilovým nakladatelstvím. Uživatel zde tedy nenalezne překlady z češtiny do jiných jazyků pokud nevyšly souběžně s českým originálem v jedné knize nebo v českém exilovém nakladatelství – ty je nutno hledat v knize Ludmily Šeflové. Naopak uvádíme překlady do češtiny, ve většině případů jde o tzv. misionářskou literaturu a tyto záznamy jsou shrnuty do zvláštního oddílu umístěného na konci katalogu. Oněch asi 280 záznamů nepředstavuje celou náboženskou literaturu, jde pouze o publikace, které nevyšly v exilových nakladatelstvích. Ani jejich vytřídění není provedeno zcela důsledně, jednak z důvodů technických jednak kvůli obtížnému vymezení charakteru jednotlivých písemností.
Problém byl i s definováním „knihopisné jednotky”, kterou lze ještě do našeho soupisu zařadit. Mnohdy jde o několik listů papírů sešitých sešívačkou, často cyklostylovaných (zejména v 50. Letech), různé separátní otisky či autorem rozmnožené (např. xeroxem) rukopisy. Sporné může být i zařazení některých monografických čísel časopisů (Rencontres, Revue K apod.). Všechny tyto písemnosti zařazujeme do soupisu i přesto, že zjevně nejde o knihy. Vede nás k tomu m.j. fakt, že rozsáhlá produkce českého exilu je zaznamenána jen velmi nedokonale. Větší pozornost je věnována literární tvorbě a její reflexi, zejména zásluhou Františka Knoppa, monografii o exilových nakladatelstvích a jejich produkci připravil Aleš Zach. První část bibliografie knih českých a slovenských autorů vydaných v zahraničí publikovala Ludmila Šeflová a další zřejmě chystá. Exilová periodika zčásti sepsal Vojtěch Nevlud a rozsáhlejší práci o nich dokončuje Michal Přibáň. Naše publikace se tedy snaží doplnit informační mezery dané problematiky a jsme si vědomi toho, že to může být na úkor „čistoty žánru”.
Katalog zahrnuje období od února 1948 do konce roku 1994, tedy i „polistopadové” publikace. Exilová kontinuita je u nich zřejmá, protože jsou vydávány buď exilovými nakladatelstvími nebo jedinci, kteří odešli za hranice před rokem 1989. Víme, že katalog není a asi nikdy nebude zcela kompletní. Český (resp. Československý) exil nikdy nevybudoval jedno centrum, které by jeho činnost dokumentovalo v plné šíři. Mnohé zůstalo zachováno díky úsilí Vladimíra Pekelského, jehož archiv Bohemia zanikl v 60. Letech, Zdeňka Hrubana, který archivuje plody práce našich amerických krajanů (a exulantů) v Chicagu a Viléma Prečana s jeho Československým dokumentačním střediskem v Scheinfeldu. Zajímavé sbírky jsou rovněž na některých západních univerzitách. V České republice je největší kolekcí tohoto druhu fond Libri prohibiti. Byl budován několik let a o jeho kvalitu se nezištně zasloužila řada exilových osobností, z nichž je nutno jmenovat alespoň knihkupce Zdeňka Mastníka z Londýna a Václava Horu z Frankfurtu.
V našem fondu je v současné době asi 5/6 publikací, které zachycujeme v bibliografickém soupisu (stav červen 1995). Jejich popisy jsou dále pořízeny de visu, u ostatních záznamů jsme vycházeli ze soupisu Aleše Zacha, který jsme doplnily záznamy z již existujících bibliografií, nakladatelských a knihovních katalogů a snažili jsme se zejména ověřit reálnou existenci uvedených publikací. Z tohoto důvodu jsme vyřadili několik záznamů ještě v korektuře, takže číselná řada je na několika místech porušena. Další záznamy jsme naopak přidali dodatečně a jsou označeny písmeny a, popř. b.
U sekundárně získaných nelze ovšem přijmout zodpovědnost za jejich přesnost a úplnost. V záznamech ověřených de visu uvádíme všechny původce díla včetně redaktorů, výtvarníků a autorů příspěvků ve sbornících. Vynecháni jsou jen ojediněle tam, kde by jejich velké množství neúměrně záznam zatížilo, a jde zpravidla o autory příspěvků převzatých odjinud. Snažili jsme se také o určení pseudonymů a zkratek, zjištění vydavatelů a míst vzdání tam, kde to bylo možné. Tyto sekundární údaje jsou uvedeny v hranatých závorkách stejně jako formální deskriptory, které jsme uvedli jen tam, kde není charakter publikace zřejmý z názvu či podnázvu. Záhlaví jsou tištěna tučně a snažili jsme se shrnout pod jedno (zpravidla příjmení), všechnz publikace autora, který publikoval pod různými jmény (ne vždy se nám to povedlo). Sborníky lze nalézt pod záhlavím, které tvoří první slovo názvu, výjimečně pod jménem pořadatele. Název a podnázev je tištěn kurzívou a stejně tak i další názvy v záznamu (název originálu i překladu, název jednotlivých částí většího souboru apod.).
Katalog je vybaven rejstříkem, který uvádí všechna jména původců, u rozluštěných pseudonymů i jména pravá a odkazuje na čísla příslušných záznamů. U různých lidí shodného jména rozlišujeme datem narození, pokud je známo. Z technických důvodů neuvádíme předmětový rejstřík osob samostatně – tyto odkazy jsou v rejstříku označeny – o něm (- o ní).
Náš katalog do počítače v systému ISIS/MAKS ukládala Dorota Müllerová, signaturami Národní knihovny jej doplnila Jana Nováková, za cenné rady vděčím Aleši Zachovi, tiskové výstupy nám připravoval Jan Zápotocký, sazbu provedla Dana Kratochvílová a knihu vydává Pavel Primus. Všem jmenovaným děkuji za pomoc a spolupráci, dále musím poděkovat Ministerstvu kultury České republiky, které již několik let přispívá na provoz knihovny a její katalogizaci a Oboru pro krajanské a nevládní styky Ministerstva zahraničních věcí České republiky, který vydání katalogu z větší části zaplatilo. Děkuji také manželce, která se stará o knihovnu i o mne a vydání katalogu by bez ní bylo nemyslitelné.
Závěrem chci vyjádřit naději, že kritika příjme naši knihu shovívavě, že o katalog bude dosti zájemců, a ti nám snad pomohou doplnit mezery v záznamech i ve fondu.
Praha, srpen 1995 Jiří Gruntorád